S kávou je stále spojena spousta otázek a mýtů. Například z hlediska srdečně-cévních příhod byla káva poměrně dlouho proklínaným nápojem a visela na všech zatykačích preventistů těchto onemocnění. Následně bylo zjištěno, že za špatnou pověst kávy mohou především cigarety. Ty jsou poměrně častým průvodcem pití kávy, a kuřáci většinou nepřekypují zdravím. Pokud se kuřáci ze statistik odečetli, objevila se před výzkumníky mnohem přátelštější tvář tohoto nápoje.

„Před pěti lety bylo zjištěno, že zdravotní sestry ve Spojených státech amerických, které pravidelně pily více než 4 kávy denně a nekouřily, měly o 40 % méně mozkových příhod (mrtvic) než ty, které kávu nepily. Tento nadějný výsledek pro konzumenty kávy byl navíc nedávno (v květnu 2013) potvrzen v japonské populaci s více než milionem účastníků. Před týdnem pak byla káva dále rehabilitována v rozsáhlé analýze všech dostupných spolehlivých studií, kdy byl opět potvrzen její příznivý účinek i na celkovou úmrtnost,“ uvádí MUDr. Jan Piťha, CSc., předseda Fóra zdravé výživy.

Za běžné se pokládá pití 4 až 6 šálků kávy, to je kolem 300 mg kofeinu denně. Češi jsou poměrně slabými konzumenty kávy – v žebříčku z roku 2011 skončila Česká republika s konzumací 3,26 kg kávy na osobu a rok na 35. místě. Na prvních příčkách se umístily skandinávské státy – Finsko s konzumací 12,17 kg kávy na osobu a rok, Norsko s 9,51 kg a Dánsko s 8,21 kg.

„Semena kávy obsahují kofein, který povzbuzuje činnost srdce, mozku, nervů, ledvin a svalů. Kofein je v současné době nejznámější a nejlépe popsanou účinnou látkou v kávě, ale tento nápoj obsahuje řadu dalších látek, prospívajících lidskému organizmu,“ vysvětluje člen Fóra zdravé výživy
a zakladatel Institutu kávy Doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD., a dodává: „káva jako čistě přírodní produkt je výborným zdrojem antioxidantů podílejících se na neutralizaci volných radikálů. Vědci odhadují, že káva může dodávat až 70 % antioxidantů přijímaných v potravě, a tím chránit kardiovaskulární systém, případně snížit riziko vzniku rakoviny.“

Kávovník zahrnuje velké množství druhů, hospodářský význam má pouze několik z nich. Téměř celý objem světové produkce kávy poskytují dva druhy, tzv. arabika a robusta. Pro neodborníka je výběr kávy velmi složitý, měl by se proto řídit cenou, radou odborníka nebo vlastními zkušenostmi. „Káva je poměrně drahou surovinou, a tak se často falšuje – např. se částečně míchá s kávovinami (výrobky získané pražením rostlin bohatých na sacharidy, jako je čekanka, ječmen, žito, pšenice, fíky aj.), robusta se vydává za dražší arabiku. Instantní káva se falšuje ještě častěji, zejména mícháním

s instantními kávovinami nebo jinými látkami,“ varuje Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., členka Fóra zdravé výživy.

Dobrou kávu lze připravit i doma. Je k tomu potřeba mlýnek s nastavitelnou hrubostí, některý z jednoduchých přístrojů pro přípravu kávy a kvalitní káva. „Kávu nekupujte už namletou, protože po namletí velice rychle ztrácí aroma a v šálku pak chutná mdle, bez jiskry. Kávu raději namelte těsně před použitím, na správnou hrubost,“ radí Adam Neubauer, barista roku 2012. „Na výslednou chuť kávy má velký vliv také voda. S tvrdou vodou se káva stává hořkou, s měkkou může chutnat nakysle. Pomůže klasická filtrovací konvice,“ odhaluje tajemství dobré kávy barista Neubauer.

Zdroj: klinikazdravi.cz