Jak srdce vypadá a pracuje?
Srdce je dutý, vazivově-svalový orgán, tvaru obrácené pyramidy a přibližně velikosti Vaší pěsti.
Uložen je z větší části za hrudní kostí – sternem, část je v levé polovině hrudníku. Ze stran na něj přiléhají plíce, za ním se nachází jícen, velké cévy a hrudní páteř, zespoda je posazeno na bránici – plochý sval, důležitý pro dýchání a oddělující břišní dutinu od hrudníku.
Průměrná hmotnost se pohybuje kolem 300g a za minutu se přečerpá (v klidu) 4-8l krve (při 6l/min je to za rok 3.153.600 l !) Rozlišujeme bazi srdeční, což je místo vstupu a výstupu velkých cév (tato část je uložena za sternem), a srdeční hrot, který je tvořen komorami.
Funkčně je srdce rozděleno na dva oddíly – pravý a levý.
Do pravé poloviny se krev sbírá z celého těla a je vypuzována do plic, kde se okysličuje.
Levá polovina sbírá krev z plic a a pumpuje ji dále do celého těla. Oba tyto oddíly pracují závisle na sobě a začne-li selhávat jedna polovina, selže dříve či později i strana druhá. Nicméně jsou onemocnění, kdy srdce selhává jako celek.
Obě poloviny sestávají ze síně a komory.
Síně mají funkci jakési mezistanice, kde se hromadí krev, aby poté byla rychle přečerpána do komory, a z komory potom ze srdce.
Tok krve
krev z celého těla přitéká žilami,které se postupně spojují a do srdce – jeho pravé síně (3) – tak ústí dvě veliké cévy – duté žíly, horní (1) a dolní (2). Z pravé síně (3) krev protéká do pravé komory (4), odtud plicní tepnou (5,6) do plic, kde se okysličí a vrací se plicními žilami (7) zpět do srdce, do levé síně (8). Z levé síně krev pokračuje do levé komory (9), odkud je vypuzena do aorty (10) a dále tepnami do celého těla.
Krev srdcem protéká jedním směrem díky chlopním, které zabraňují zpětnému toku. Jsou dvě mezi síněmi a komorami, takzvané cípaté chlopně, a dvě poloměsíčité mezi komorami a odstupujícími kmeny velkých tepen.
Mezi pravou síní a komorou se nalézá trikuspidální – trojcípá chlopeň; mezi levou síní a komorou je pak chlopeň dvojcípá – mitrální.
Plicní tepnu od pravé komory odděluje chlopeň pulmonální a aortu od levé komory chlopeň aortální. Tyto chlopně jsou velice pozoruhodná zařízení – jsou velmi tenké a jemné, přesto nesmírně odolné a pevné, schopné snášet nepřetržité namáhání údery o sebe a vysoký tlak krve.
Pro ilustraci – každý rok je těchto úderů kolem 80 miliónů .
Správně fungující chlopeň klade minimální odpor proudu krve, rychle a úplně se otvírá, rychle a úplně se zase zavírá.
Pokud dochází k pomalému nebo neúplnému otevření, krev neteče rovnoměrně, ale vytváří se turbulence, které chlopeň dále poškozují a navíc se objevuje riziko vzniku sraženin.
Srdce tím pracuje proti většímu odporu, které je schopné do jisté míry korigovat zbytněním svaloviny. Nedoléhají-li k sobě cípy chlopní, neuzavírá-li se chlopeň dostatečně rychle, vzniká regurgitace – zpětný tok krve, a srdce je opět přetěžováno, tentokrát objemově, protože musí přečerpávat větší množství krve a následkem je zvětšení objemu oddílu před chlopní.
Výživa srdečního svalu
Odstupují ze začátku aorty, kousek nad aortální chlopní, obvykle samostatně pravá a kmen levé, ze kterého pak odstupují dále 2-3 velké tepny.
Za normálních podmínek jimi proudí dostatek krve i při námaze, dokonce i při zúžení o 40-50%.
Pokud je průsvit zmenšen ještě více, dochází k nedostatku kyslíku ve srdeční svalovině – myokardu, nejprve při námaze, později i v klidu; toto se projevuje bolestmi na hrudi – anginou pectoris, dušností, poruchami srdečního rytmu a v horších případech infarktem myokardu.
U určité a nemalé skupiny nemocných, např. u diabetiků v pokročilém stádiu, kdy jsou poškozena nervová zakončení, nemusí být přítomna žádná bolest, a to dokonce ani při infarktu – zde hovoříme o tzv. němé ischémii myokardu.
Zdroj: klinikazdravi.cz
No comments