Na téma nejvíce obávaných dětských nemocí odpovídá MUDr. Renáta Růžková

1. 1. Jsem přehnaně starostlivá, když neposílám svého syna do školky z důvodu jeho vyšší nemocnosti? Jsou časté nemoci u dětí běžné?

Vyšší nemocnost dětí po nástupu do mateřských školek je běžná, setkávám se s ní v praxi každý rok. V kolektivu se velmi rychle šíří zejména infekční choroby, mezi ty méně závažné patří rýma, kašel či chřipka. Vážnější zdravotní komplikace způsobuje např. infekční žloutenka typu A, dále pak pneumokokové či meningokokové onemocnění. Proti většině vážným nemocem je dnes možné dítě chránit účinným očkováním. Pokud má dítě oslabenou imunitu, je riziko propuknutí nemoci vyšší a rozhodně bych doporučila poradit se se svým praktickým dětským lékařem o možnostech očkování či imunologickém vyšetření.

2. 2. Objevuje se žloutenka u malých dětí? Jaké možnosti prevence dnes existují?

Děti jsou dnes díky plošnému očkování tzv. hexavakcínou chráněny proti žloutence typu B. Výskyt této nemoci je tedy na našem území minimální. Avšak v zemích, kde není zavedeno povinné očkování, zaznamenáváme vyšší procento nemocných i mezi dětmi. Navíc ty, které se virem typu B nakazí v raném věku, mají vyšší riziko rozvoje rakoviny jater v dospělosti. V našich podmínkách by ale rodiče dítěte měli zvážit očkování proti viru hepatitidy A. Žloutenka tohoto typu totiž patří mezi vysoce infekční onemocnění, jež se velmi rychle šíří v kolektivu zejména dětí. Onemocnění se někdy přezdívá „nemoc špinavých rukou“, neboť se často přenáší právě v důsledku nedostatečné hygieny (mytí rukou před jídlem, po WC). Základní prevenci představuje přísná hygiena, spolehlivou ochranu zajistí očkování.

3. 3. K obávaným dětským nemocem patří také ty způsobené pneumokoky. Jak se projevují a jak se proti nim chránit?

Příznaky pneumokokových onemocnění jsou velmi různorodé, neboť pneumokoky způsobují celou řadu onemocnění od běžnějších, např. záněty středouší, záněty horních či dolních dýchacích cest, až po velmi závažná a nebezpečná jako jsou zánět mozkových blan, otrava krve či zápal plic. Některé typy pneumokoků se mohou dokonce vyskytovat na sliznicích dýchacích cest zcela bez příznaků. Jedinou účinnou ochranu představuje očkování. Vhodné je také dodržovat základní hygienické návyky a zdravý životní styl, posilovat imunitu a vyvarovat se prochladnutí. Proti pneumokokům se dá chránit očkováním, které lze podávat od 9. týdne věku, nejlépe společně s hexavakcínou.

4. 4. Zdraví dětí může ohrozit také meningokoková meningitida. Jak se děti mohou nakazit, jsou známé rizikové faktory pro rozvoj onemocnění?

Meningokoková meningitida patří opravdu mezi jedno z nejzávažnějších onemocnění způsobené meningokokem. Jedná se o zánět mozkových blan, jenž může zanechat doživotní následky, v krajním případě končí i smrtí. V této souvislosti byly vytipovány některé rizikové faktory, které mohou rozvoj nemoci urychlit a zhoršit. Patří k nim například pobyt v kolektivu, fyzické vyčerpání, kouření nebo jen vdechování zakouřeného vzduchu. Na propuknutí nemoci má vliv také věk, vyšší výskyt je zaznamenán u kojenců a dětí do čtyř let a pak cca od devíti let a v období adolescence. Bohužel však nelze nikdy určit, kdy a na koho meningokok zaútočí. Jedinou spolehlivou ochranu poskytuje očkování. Nejširší záběr nabízí kombinovaná očkovací látka proti meningokokům skupiny A, C, Y, W-135. Ta je určená pro děti již od jednoho roku. S rodiči probírám dobrovolné očkování při všech preventivních prohlídkách.  Vhodná doba zkontrolovat a případně doplnit dosud neproběhlá očkování je pak při preventivní prohlídce ve třech letech, kdy se děti většinou chystají nastoupit do školky.

5. 5. Jaká jsou povinná očkování v ČR a doporučujete dětem i další očkování?

V České republice v současné době do povinného očkovacího kalendáře dětí patří očkování tzv. hexavakcínou, která se očkuje od 9. týdne věku zdravým kojencům a chrání je proti šesti nemocem, tj. proti záškrtu, černému kašli, invazivním infekcím způsobeným Haemophillus influenzae skupiny B (bakterie, která způsobuje např. zánět mozkových blan a zápal plic), dětské obrně, žloutence typu B a tetanu. Druhou povinnou očkovací látkou je tzv. MMR vakcína, která poskytuje ochranu proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, u nás se většinou podává po 15. Měsíci věku, druhá dávka za 6 měsíců. S rodiči probírám také volitelné očkování, aby věděli, proti kterým nemocem mohou své děti chránit. První vhodné očkování je proti rotavirovým střevním infekcím, které jsou nejčastější příčinou hospitalizací dětí od 0 do 2 let věku. Očkovací látka se podává do úst dětem od 6. týdne. Doporučené očkování, které se podává současně s hexavakcínou je očkování proti pneumokokům. To uchrání naše děti před invazivními pneumokokovými nákazami (zánět mozkových blan, septický stav, zápal plic) a častým zánětům středního ucha. Společně s vakcínou MMR je možné zvolit tzv. tetravakcínu, která chrání děti navíc i proti planým neštovicím. Po roce věku, případně před nástupem do školky například doporučuji zvážit i očkování děti proti žloutence typu A, a meningokokům, které způsobují těžké záněty mozkových blan, mozku, a septický stav.

Zdroj: klinikazdravi.cz