Infarkt v mladém věku podceňují podle zveřejněných dat pacienti i lékaři…

Celá polovina mladších pacientů se dostane k zprůchodnění ucpané cévy víc než devět hodin po vzniku bolesti, kdy už je srdce poškozeno. Novinářům to řekl přednosta 2. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice profesor Aleš Linhart. Grantový projekt zjišťoval hlavní rizikové faktory u mladých nemocných s akutním infarktem myokardu.
„Pacienti čekají, až bolest pomine, a k lékaři přicházejí opožděně,“ vysvětlil. Problém je podle něj i na straně lékařů. Připisují potíže u mladších lidí bolestem zad či žaludku, na infarkt pomyslí až v druhé řadě.

Je proto podle profesora potřeba zásadně zlepšit informovanost laické i odborné veřejnosti, aby se stalo obecně známé, že infarkt může postihnout i velmi mladé lidi.

Nejmladší pacient sledovaný v projektu neměl ani 26 let. Sledováno bylo 132 nemocných, 97 mužů do 45 let a 32 žen do 50 let, kteří se léčili v některém z pěti zúčastněných kardiovaskulárních center.

Projekt zjišťoval také hlavní rizikové faktory infarktu v mladém věku. Největším je souběh rodinné zátěže a kouření. Dvě třetiny nemocných měly mezi rodiči nebo sourozenci někoho, kdo prodělal infarkt nebo cévní mozkovou příhodu. Přes 90 procent pacientů byli kuřáci.

„Jasné poselství tedy zní, že ti, kdo mají mezi blízkými příbuznými pacienta po infarktu, by měli kouření rychle zanechat, případně vyhledat odbornou pomoc pro odvykání kouření,“ uvedl profesor. Zdůraznil, že vysoce rizikové pro zdraví cév je i pasivní kouření, tedy pobyt v zakouřeném prostředí. Ve sledované skupině bylo i několik pacientů, kteří dostali infarkt po požití drog, konkrétně pervitinu, kokainu a marihuany.

Zásadní význam pro lékařskou péči o tyto nemocné má podle profesora zjištění, že řada nemocných, kteří měli infarkt v mladém věku, má nějaké „vyvolávající“ onemocnění. Nejčastěji to byla horečnatá onemocnění jako virózy a angíny, revmatická onemocnění a celiakie. Významné byly i poruchy krevní srážlivosti a u několika pacientů zhoubný nádor.

Pro lékaře toto zjištění podle profesora znamená, že u mladých pacientů s infarktem by měli provést vyšetření i na tyto nemoci. Projekt rovněž ukázal, že po vyléčení infarktu se kvalita života mladých nemocných neliší od celostátního průměru. Problém ale je, že dostávají nedostatečné dávky léků na tlak či cholesterol, což u nich zvyšuje riziko dalšího infarktu.

Zdroj: www.klinikazdravi.cz